Jen mě nelituj
Jarek Nohavica
| 1: | JF#men mě nelituj, nHmeklepej nE7a mé dveře s chrAyzantémou v dlC#7ani, hrHma na lE7itování kAončí v prvním tahu, neplivej lC#másku na podlHmahu, nestůj mi Eu bytu, jen mě nelitF#muj. THma slova jsE7ou jen guláš dvAakrát přihřívE/G#aný, Hma to mě nE7ezachrání, a tAo mi nepomůže, a tak nC#mesvlíkej mě z kHmůže, celý zvEědavý, celý zvAědavý, jak vlE/G#astně vypadF#má takový mHmalý pohřeb, na který si člE7ověk sám nastřAádá. |
| R: | Jó, kdybych byl vrAabec, sezobal bych zErní všem ptF#mákům, co v Dokolí jsAou, srdce měl bych slHmabé a žaloudeček pElný a dDuši rozčepýřenAou. |
| R: | Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní od domu k domu do všech světových stran, a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní a co píše tamten pán. |
| *: | JHmó, kdybych byl, žDil bych si, žil, a šťAastný bych byl jE/G#ako pytel blech, ale jHmá jsem, co jsem, a nE7evěřím lítostAem. |
| 2: | Jen mě nelituj, opřený o zábradlí mám ještě dvacet sedm zubů, nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl, koukni se na racka, jak vzlétl směrem k úsvitu, a tak mě nelituj. Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát, slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara, a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu, stojím na prahu a koukám: velká paráda, z mých dveří vychází pohřeb, na který jsem si sám nastřádal. |
| R: | Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal a střemhlav padal dolů jako archanděl a na severní straně nejvyšší hory světa bych svoje tajné hnízdo měl. |
| R: | Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži, purkmistry a pány ze sna budil bych, a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží, a k ránu bych pak ztich'. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:53.271+00:00
Výsledky hledání: |